Farní kostel sv. Prokopa

Patron kostela: sv. Prokop
Pouť: 4. 7.
Datum vysvěcení: 23. 10. 1864

Popis kostela:

Kostel je jednolodní. Loď má rovný strop, presbytář je zakončený třemi boky a opatřen klenbou bez žeber. Hlavní oltář je původně barokní, v nynější podobu upravený roku 1869. Je na něm zobrazen sv. Prokop namalovaný Josefem Keszlerem. V hořejším nástavku je kopie Chrudimského obrazu sv. Salvátora. Presbytář bývalého kostela byl přestavěn na kapli P. Marie. Kaple má křížovou žebrovanou klenbu. V lodi je na pravé straně postraní barokní oltář s obrazem sv. Antonína s Ježíškem od Josefa Hellicha z roku 1864. Naproti němu je kazatelna se staršími barokními soškami. Do zdi lodi jsou zasazeny 4 náhrobní kameny z let 1610-13 člénů rodu Mosaurů z Valdova - bývali pány v Dobřejovicích.

Historie:

Farní kostel sv. Prokopa vystavěn byl z větší části nově v letech 1863-4. O starém kostelíku zachovala se na osadě Česlické pověst, že sv. Prokop, chodívaje od Sázavy do Prahy, v něm Mši sv. sloužíval. V poslední své podobě pocházel kostelík teprve ze století 14. Byl velice malý, takže nestačil počtu osadníků. Neměl věže, nýbrž byl toliko k severní straně dřevěnou zvonicí nad sakristií opatřen. Starý tento, již vetchý kostelík byl r. 1863 zbořen; toliko presbytář byl ponechán a k němu r. 1864 napříč od severu k jihu přistaven kostel nový. Z bývalého presbytáře stala se poboční kaple. Dne ''9. června 1861 byl vsazen kříž na střechu nové kostelní věže. Byl dříve posvěcen kn. arc. vikářem M. Suchanem a do makovice jeho byla vložena pamětní listina. Poté vynesl jej tesař na vrchol věže a tam zasadil. Po starém obyčeji pronášel přípitky, házeje skleničky dolů, při čemž zpívala se papežská a národní hymna a mnohé intrády se ozývaly. Nově vystavěný kostel byl dne 23. října r. 1864 slavně posvěcen od arcibiskupa Pražského kardinála Bedřicha Schwarzenberga. Presbytář jest třemi boky zakončený, klenbou bez žeber opatřený. Loď má strop rovný. Bývalý presbytář starého kostela, nyní boční kaple P. Marie, jest půdorysu čtvercového a má žebrovou klenbu křížovou. Konsoly žeber jsou ozdobeny kružbami, na svorníku vytesán jest anděl držící velikou kroucenou svíci. Interiér kostela Hlavní oltář jest barokní; po stranách má vyřezávané rozviliny, nahoře vásy. V nynější podobu upraven byl r. 1869. Na něm jest pěkný obraz sv. Prokopa, kterak podává knížeti klečícímu pohár. Obraz tento darovaný MUDr. Václ. Koenigem ve Vídni, rodilým z Dobřejovic, maloval vídeňský malíř Jos. Keszler. V hořejším nástavku oltáře jest pěkná kopie chrudimského obrazu sv. Salvatora. V lodi jest na straně epištolní postranní oltář barokní (r. 1896 v nynější podobu upravený) se zdařilým obrazem sv. Antonína s Ježíškem od Jos. Hellicha z r. 1864. Při protější stěně jest nová kazatelna s pěknými barokními soškami z dřívější kazatelny (nahoře z mrtvých vstavši Spasitel a dva evangelisté; na řečništi druzí dva evangelisté). Do zdi lodi na straně evangelijní jsou vedle sebe zasazeny 4 náhrobní kameny z let 1610-1613 několika členů rodu Mošaurů z Valdova, kteří bývali pány v Dobřejovicích. V boční kapli P. Marie jest jednoduchý barokní oltářík (r. 1896 nově upravený) s obrazem P. Marie s Ježíškem od Jos. Helicha. Cínová křtitelnice se soškou sv. Jana Křtitele na víku pochází z 18. stol.

Zvony: 1.největší slil Jan Kristian Schunke v Praze roku 1760. 2. prostřední byl r. 1738 a opět 1842 přelit, avšak v červenci r. 1843 od nepovědomých zlosynů nočního času ukraden; teprve r. 1869 nahražen byl zvonem novým, na němž jest nápis: "K slávě Boží zvon tento sv. Bedřicha a Antonína věnuje Čestickému chrámu Páně dobrodinec. L. P. 1869 ulit v továrně dcery Karla Bellmanna Anny v Praze. 3. nejmenší z r. 1731 byl r. 1864 přelit od Karla Bellmanna.

Hřbitov: Starý hřbitov kolem kostela byl zrušen roku 1876, nový byl založen na severní straně vsi.

Na návsi jest kamenná socha sv. Václava, kterou hr. Josef Vojtěch des Fours r. 1785 zakoupil ze zrušeného kláštera Celestinek v Praze.