Jak proběhla pouť 2012 do Klokot

 Fotogalerie

Milí přátelé, letošní farní pouť byla zahájena již ve čtvrtek po 19.té hodině Mší sv. 
v čestlickém kostele. Po bohoslužbě jsme se odebrali na farní zahradu, 
abychom u společné večeře probrali poslední podrobnosti cesty. Panovala 
zde výborná nálada až do setmění, při svíčkách jsme se ještě ve větším 
počtu pomodlili Večerní chvály /do proseb jsme zahrnuli i hlavní úmysl- 
jednotu a fungování pražské diecéze/ a rozešli se do svých domovů. 
Někteří poutníci zvolili možnost přespání na faře, což bylo skvělé, 
protože hned v pátek ráno jsme se sešli opět u snídaně. Ostatní pěší 
poutníci dorazili v 8.00 do kostela, po modlitbě Raních chval jsme 
spěchali na autobus k vlakovému nádraží. S krátkým přestupem v Benešově 
nám cestování vlakem rychle uteklo a v 11.15 nás 10 poutníků stálo na 
nádraží ve Voticích.
Páteční pochod do Střezimíře byl výborný, počasí nám přálo, při 
zastaveních v přírodě jsme kromě modliteb rozjímali nad texty o Svátosti 
křesťanské dospělosti /biřmování/ a stihli si hodně i popovídat mezi sebou.
Před Střezimíří nás čekalo překvapení, přišli nám naproti Karel s Helou 
a Libuškou a ještě větší radost způsobil koš plný dobrot a pití na 
večeři, který s sebou přivezli. Mladá paní Veronika nám kromě odemčení 
úřadu k noclehu umožnila i návštěvu místního kostela sv.Havla, kde jsme 
zakončili další poutní den duchovně. Následovala skutečně luxusní 
večeře, do pozdních hodin jsme zdržovali i naše úžasné dovozce proviantu 
- manžele H. a pro dobrou náladu, která u stolu byla, zůstala na nocleh 
i Libuška a Anička.Po 23.hod jsme se konečně zapnuli všichni do spacáků.
Páteční ráno bylo opět nádherné, po modlitbách a snídani nás 11 poutníků 
vyráželo na další etapu. Krajina byla úžasná, zastavení až mystická a 
nálada mezi pěšími stále výborná. Ani jedno z dětí si kupodivu 
nestěžovalo na únavu, my dospělí jsme ji raději nedávali znát.
Pochodem kolem rybníka Jordán nás již podvečer vítalo město Tábor. 
Odpočinuli jsme si na náměstí v kavárně a Honza vypátral, že v kostele 
Zjevení na hoře Tábor začíná od 18.00 svatodušní vigilie.
Účast na Vigilii byla pro nás zážitkem, přesto, že jsme při prvních 4 
starozákoních čteních v potemnělém kostele museli trochu přemáhat spánek.
Poté jsme nejkratší cestou již zamířili na Klokoty, kde nás očekával s 
klíči od poutního domu Emausy P. Dembek. Nejunavěnější z nás zvolili 
koupel a odpočinek a 9 nás ještě odešlo na večeři do blízké hospůdky.
Letniční nedělní ráno začínalo po sedmé hodině přípravou snídaně a 
modlitbou Raních chval. Před odchodem na Mši sv. nám ještě Luděk stihl 
přečíst texty o biřmování.
Na Mši do Klokot dorazili další farníci, což bylo skvělé.
Po obědě v restauraci na náměstí v Táboře se odcházelo na vlak směr 
Benešov-Praha.
Odvozem auty z nádraží se tak do naší poutě zapojili další členky rodiny L.
Letošní farní pouť byla opravdu nádherná, snažili jsme se napočítat 
lidi, kteří se zapojili a počet již překročil 20 a
myslím, že to není číslo konečné, protože další nás podporují v 
modlitbách za společný úmysl poutě a to se skutečně počítá.